Náboženská obec církve československé husitské v Dejvicích

 

HISTORIE OBCE

 

HUSŮV SBOR CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

[stručně z historie]

Vstupní budova byla postavena v letech 1925-1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy. Zde také žil a zemřel první patriarcha Církve československé Dr. Karel Farský. Nyní zde sídlí Úřad ústřední rady a sídlo patriarchy Církve československé husitské.

Sbor byl postaven později – otevřen 19. října 1928. Návrh udělal Prof. Ing. Stibral, provedl architekt Zima (člen rady starších sboru); náklad na stavbu činil dva miliony korun.

Ústřední myšlenka stavby: tak, jako Církev československá má dovršit reformní úsilí církve i národa, tak i stavba má odrazit všechny vrcholné stavební proudy:

1/ Sloupy jsou zdobeny korintskými hlavicemi užitými v křesťanských bazilikách v Římě;

2/ Okna mají románské oblouky;

3/ Klenba stropu je gotická (napodobenina klenby Vladislavského sálu z Pražského hradu).

Výzdoba a zvláštní úprava u stolu Páně – zábradlí a palmy (stromy života) – je převzata z římskokatolického kostela v Emauzích (tam byla za II. světové války zničena), kde byl římskokatolickým knězem strýc Dr. Karla Farského.

Kříž za stolem Páně je dílo sochaře Viléma Amorta (část z připravované a nedotvořené Piety) a byl darem Ministerstva školství ČSR první republiky.

Jméno sboru připomíná busta Mistra Jana Husa od sochaře Šalouna – je to jedna ze studií pro Husův pomník na Staroměstském náměstí v Praze.

Zvláštností sboru je prospekt varhan (nehrající – pouze dekorativní). Na návrh autora hudby liturgie Církve československé bratra Píchy je uspořádán ve tvaru husitského slunce (varhany jsou dílem firmy Tuček z Kutné Hory, řezbářská práce od otce někdejšího zdejšího faráře bratra Nováka).

Po stranách stolu Páně jsou busty a pod nimi urny prvního a druhého patriarchy církve. Deska na levé zdi kryje zem z bojiště bitvy u Zborova z I. světové války, napravo je památník padlým ve II. světové válce.

Nad vstupním vchodem do sboru je reliéf z dubového dřeva od sochaře Kotyzy „Mistr Jan Hus se loučí s přáteli“.

Při příležitosti 60. výročí otevření sboru v roce 1988 byla sborová budova vyhlášena kulturní památkou.

A na naší malé zahradě, která ke sboru přiléhá, roste mimo jiné i vinná réva...

Přírodopis ztrát se

o nich jednou zmíní

prý s jistou lítostí

a jako přísná

vzácnost

vzpomínka

na vzpomínku

bude vložena

do neapěmti světa

 

[Jan Skácel

ze sbírky Stracholam]

Návrat na hlavní stránku